Projekt k 17. listopadu - Den boje za svobodu a demokracii
Škola pro život je motto, jemuž se v naší škole snažíme přizpůsobit výuku. Vědět, proč slavíme nejrůznější státní svátky, považujeme přesně za ten druh informací, které by si žáci měli ze školy rozhodně odnést. Je již tradicí, že státní svátky, jejich historii i přesah do současnosti si připomínáme prostřednictvím projektových dnů. Ani letošní 17. listopad nebyl výjimkou.
Letos připadl projekt na středu, 16.listopadu. Projektu se účastnila celá škola, vyzkoušeli jsme si však trošku jiný formát, a to práci v malých skupinkách, většinou po ročnících. Každá skupinka měla jiné téma a také jiný způsob jeho zpracování. Zatímco žáci prvního až čtvrtého ročníku se seznamovali s prózou Pižďuchové od Václava Havla, jejich starší spolužáci podrobněji zkoumali témata jako jsou svoboda cestování, cenzura, školství za totality, exil nebo osobnost Václava Havla. Použité metody se ročník od ročníku lišily – někteří žáci sestavovali dotazník a prováděli průzkum, jiní vyrazili do ulic Střílek, kde sbírali zcela neutrální informace, aby se je vzápětí učili interpretovat v negativní i pozitivní rovině. Jiná třída pracovala s prvky dramatizace a zaměřila se na pozorování a pojmenovávání emocí spojených s fenoménem exilu. Přehlídka to byla skutečně pestrá.
Společným jmenovatelem pro všechny skupiny bylo historické okénko, v němž si žáci dali do souvislostí události z listopadu 1939, května 1945, února 1948, srpna 1968 a samozřejmě listopadu 1989. Každý ročník pracoval s informacemi přizpůsobenými jeho úrovni.
Vskutku grandiózním vyvrcholením letošního projektu pak byla demonstrace v tělocvičně. Žáci v roli demonstrantů s vlastnoručně vyrobenými transparenty s vlastními, autentickými hesly zvonili klíči, skandovali hesla, zpívali písně i státní hymnu. K autentičnosti zážitku velkou měrou přispěla nejen zvuková kulisa zvuků skutečné demonstrace či kladení květin na pietní místo, ale zejména živý projev Václava Havla, kterého náš kolega představil v tak věrné podobě, že jsme mnozí zapochybovali, zda jsme se neposunuli nazpět v čase.
Soudě podle spontánních reakcí žáků při jednotlivých aktivitách i podle jejich písemné závěrečné reflexe, hodnotili projekt jako přínosný, obohacující a zábavný. Pomocí písemných ověřovacích otázek jsme také dostali zpětnou vazbu, že si žáci a žákyně odnesli mnoho nových informací a hlubší pochopení témat projektu.
