Kdy bych chtěl žít? V minulosti? To nejspíš ne. Lidé umírali mladí a bylo hodně válek. Nejspíš by to pro mne bylo těžké se přizpůsobit. V přítomnosti? To žiju teď a zatím nemám žádnou starost o to, co se bude dít. Až když přemýšlím nad tím, co se stát může, potom se začnu strachovat, co se stane. Jaký bude důsledek globálního oteplování, plastů v moři, vyrábění robotů a tak dále. Nejspíš bych chtěl zkusit žít v budoucnosti. A kdy budoucnosti? Někdy kolem roku 2100 maximálně 2200. Jen doufám, že nebude zase nějaká světová válka, nebo že život nebude tak usnadněný, že bychom už nic nedělali. To by život neměl smysl. Chtěl bych, aby v budoucnu ten život smysl měl. Asi bude o něco lehčí než teď, ale doufám, že ne zase až tak moc. Myslím si, že roboti už budou vyspělí, bude objevena spousta záhadných věcí. Třeba nové planety, ryby v hlubokém oceánu, možná také jiné bytosti ve Vesmíru.  Možná také budeme moci využívat větší část mozku. A co technologie? Jak už jsem psal, podle mě roboti budou lepší a lepší, budou nám víc usnadňovat práci. Ale doufám, že nebudou dělat práci za nás. Například v restauraci jako číšník nebo třeba farář v kostele. Podle mě práce je takovou náplní života, jako karamelová náplň v nanuku. I když práce někdy není zábavná, nebo dokonce nudná, bez práce by to nemělo smysl.  A já bych chtěl, aby život svůj smysl měl.

*******

Kdybych se měl narodit znovu, v jakékoliv době, vybral bych si znovu současnost. A proč? Protože mi v této době nic nechybí. Zdravotnictví je na skvělé úrovni, proti starším dobám žijeme poměrně v luxusu. Většina z nás má doma teplo. Můžeme studovat všichni, nikdo není omezený vírou, všichni jsou vítání. Samozřejmě i dnešní doba má spoustu problémů a nevýhod. Všechno je hrozně rychlé, spousta pocitů je virtuálních a čas máme minimální. Také kvalita jídla klesla. Naštěstí lidé nejsou slepí a snaží se s tím něco dělat. V dnešní době můžeme cestovat jako nikdy předtím. Můžeme se podívat na druhou stranu Země a budeme tam brzy. Sám nechápu, proč je naše doba pokládána za špatnou. Možná, že naše mzdy nejsou nejvyšší, ale přežít se s nimi dá. A když se zamyslím víc, tak dřív děti musely chodit do práce, aby rodiny mohly přežít a i když se to nezdá, i venku je bezpečněji než dřív. Já bych určitě v této době chtěl žít znovu a jsem rád, že v této době žiju.

 

2. téma: Může být dobro zlem?

 

Tuto otázku si člověk klade málokdy. Možná proto je pro nás tak těžké na ni odpovědět. Ale co je to vlastně dobro a co zlo? Jaký je mezitím rozdíl? Dobro je možná i malým dobrým skutkem, dobro je maličkatý úsměv. Dobro je myšlenka na něco pěkného. Tak to alespoň většina lidí formuluje. A jak je na tom zlo? Zlo je opakem dobra, protikladem dobrých činů. Ale protiklady se přitahují, nebo ne?

I proto si lidé vymysleli tuto pravdivou větu: „Všechno zlé je pro něco dobré“. To znamená, že i když se nám stane něco opravdu špatného, nevíme si s tím rady a myslíme, že toto je opravdu náš konec, objeví se přece jen malá skulinka, malý otvor, kterým unikne trocha světla na povrch. Tyto přitahující se magnetky – dobro a zlo – jsou na sobě závislé. Než přišli lidé na Zemi, vládlo jen dobro, všechno totiž mělo svůj řád a všude panoval mír, protože příroda si to tak všechno zařídila. Všechno to dobro ale vystřídali lidé. Všechno se změnilo, když jsme obydleli Zem a stali se těmi „nejvyššími“. Začal pokrok ve všem, když přeskočíme všechny ty starší doby a dostaneme se až sem, do přítomnosti. Můžeme si všimnout, že se stal tento posun ve vývoji obrovským skokem do zkázy. Tím chci říct, že skoro všichni lidé jsou zlí, i když třeba jen tím, že to nechávají být, že jim je jedno, jak to všechno bude v budoucnu vypadat. Dokáží o tom jen mluvit. Naše Země – příroda. Nic už zřejmě nebude takové, jaké bývalo. Je velký zmatek v tom, co je dobro a co zlo, takže je pro mě prostě těžké odpovědět na úvodní otázku. Ale lidé jsou jedním velkým příkladem.